Kdo zvrací, nevyhrává

Žaludeční neklid patří společně s tím střevním k nejméně vítaným běžeckým průvodcům. Zejména v určitých kruzích se bohužel vžil názor, že zvracení k věci patří. Ve skutečnosti se tělo snaží i pomocí vzpoury útrob něco říci – žádá, křičí, sténá. Hrát si v jednom kuse na hluchého není nejšťastnější nápad.  „Zvracíš krásně! Ale umíš to i rychleji. Nezastavuj.“ I takhle se povzbuzují spolubojovníci z dálkových běhů. „Já mám při Spartathlonu jedinou jistotu. Na sedmdesátém kilometru si ,zatelefonuju´ a mažu dál…“ Schválně, kdopak je autorem tohoto výroku?Číst dále Kdo zvrací, nevyhrává na .

Pokračovat na článek